Tel: 737 45 22 32    

Jak vlastně fungujeme?

Teoretické a praktické vysvětlení v kostce /spíše v kruhu/ jak my, lidé fungujeme.
Základní model, s kterým budu pracovat Vám přiblíží funkci a nedorozumění, která nám do života vnáší pocity neštěstí a strachu, nemoci a jiné nepříjemnosti.
Základní model – vychází z poznání prastarých učení zřízení světa a vesmíru, v nejnovější verzi je toto krásně vysvětleno v knihách, například v knize Hovory s Bohem:

Duše (seperego) – Mysl (ego) – Tělo (id)

Člověk jako jedinec se skládá z těchto tří částí.

Tělo

O existenci těla nemůže být pochyb. Tělo známe asi nejlépe. Budete se však divit, jsou mezi námi lidé, kteří své tělo skoro nevidí. Jiní jej záměrně přehlížejí a skoro všichni se za něj stydíme. Není to zajímavé?

Mysl

O existenci mysli by pochybností také nemělo být mnoho, i když a to budu s Vámi souhlasit, i ta je někdy a v některých situacích sporná, ale k tomu se dostaneme.

Duše

Bohužel jsou mezi námi lidé, kteří nevěří v nesmrtelnou duši. Tady žertovat nebudu. Pokud patříte mezi ortodoxní materialisty, dejte šanci zdravému rozumu a otevřete se poznání. Stojí to za to. Duše je na nás to nejkrásnější a jak nám vtloukali od dětství pohádky tím nejcennějším, co vůbec máme. Je nezvratný důkaz pro existenci duše, a tím je snění. Když sníte, Váš mozek se přepne do stavu změněného vědomí, kterému se říká REM fáze. A mysl přes čočku mozku má možnost zahlédnout, co dělá duše. Tomu říkáme sen.

Tak, jsme tři části. Když tři mají tvořit jedno, je z toho většinou nějaká třenice:

Tělo křičí: „Já jsem nejdůležitější. Poslouchej mě a pořádně se najez. Mám hlad.“
Mysl křičí: „Já jsem to nejdůležitější. Poslouchej mě, když to nedoděláš, vyhodí tě z práce!“
Duše nekřičí vůbec. O tom, že je nejdůležitější, nepochybuje a nemá proto potřebu se s někým hádat.

Samotná existence tohoto rozdělení zadělává na problémy. Teď k tomu přidáme problém s komunikací mezi jednotlivými částmi. Komunikace je, jak všichni víme, v jakémkoli týmu nejdůležitější. Jinak si jednotlivé frakce začnou navzájem dělat naschvály a jinak si stavět vlastní hlavu.

Pokud všechny tři části jedince spolu plně a jasně komunikují jedná se o totální realizaci vědomí ve světě pozemském. Člověk má pak stejné schopnosti, jaké měli a mají svatí lidé. Jako měl třeba Ježíš.

Komunikace mezi myslí a duší je složitá. Duše mysl nepřesvědčuje, neříká mysli, co má dělat. Duše nás inspiruje. Je tím šestým smyslem, který nám poradí, když se zeptáme a jsme ochotni slyšet odpověď. Duše nás přibližuje k Bohu. Je mystériem a klidem, který hledáme. Když nejdete svou duši, jste doma.

Iniciativa po navázání komunikace s naší duší musí vzejít z našeho rozhodnutí, které muže udělat jenom naše já. To je úplný začátek. Existují různé techniky a přístupy, jak se této komunikaci více otevřít a neblokovat ji, ale těm se budeme věnovat samostatně v dalších článcích.

Schopnosti naší mysli jsme si zvykli kvantifikovat testy v jednotkách inteligenčního kvocientu.

A co je to záhadné podvědomí? To, které má skoro všechno dělat a nenese žádnou odpovědnost, alespoň právní. Podvědomí, jak už název napovídá, je částí vědomí a je to ta část, která je v neustálé komunikaci s duší. V komunikaci, která není ovlivňována myslí, tedy naším egem. Lidé zabývající se „kvantovým myšlením“ Vám řeknou: „Toto je ta část našeho mega vysílače /vědomí/, která mění univerzální energii v hmotný produkt – tedy námi vnímanou fyzickou realitu.“ Esotericky nebo duchovně orientovaní Vám řeknou: „Toto je ta část naší přirozenosti, na kterou jsme zapomněli, po vyhnání Adama a Evy z ráje.“

Komunikace mezi myslí a tělem je zajišťována dvěma systémy nervovým a látkovým (humorálním). Velmi zjednodušeně lze říci, že nervový systém je rychlejší, látkový zase silnější.

Tělo fyzické celé rozpitvali doktoři a nejlepším příkladem je anatomie. Nicméně tělo není jen krev, kosti, maso a nervová tkáň. Když Vám natáčejí třeba EKG. Měří se elektrická aktivita srdce. Měříme i elektrickou aktivitu mozku. Takže tělo je takový hodně složitý bio-robot, jehož palivem je glukóza. A všechnu tu bio-skutečnost drží pohromadě obrovské množství energie, která září do prostoru v několika formách. Mě se nejvíce líbí aura. Ale můžete měřit tepelné záření, elektromagnetické a podobně. Takže i tělo je velmi složitá část celku a jeho hlas není nikterak slabý. Tělo je vládcem pudů. Nejsnáze slyší tzv. „volání divočiny“. Podle toho to někdy vypadá, když si rozum vezme dovolenou.

Myslím, že jsme si hezky představili jednotlivé části naší trojjediné skutečnosti a v příštích článcích se blíže podíváme na příklady ze života: proč nehubneme, proč jsme nemocní, proč nemáme dost peněz a podobně. Zde je i místo pro Vaše návrhy. Posílejte dotazy, náměty a mějte se hezky.

Jan Adam

Komentáře